Zákulisí mimozemského života pootevřel Tomáš Petrásek
Jsme ve vesmíru sami? Existují mimozemšťané? Setkáme se s nimi někdy? Tyto otázky provázejí člověka už od jeho dětských let. Další beseda v táborské knihovně z cyklu Vesmírný Tábor na ně pochopitelně nemohla najít odpověď stmelenou tisíci důkazy. Díky přednášejícímu biologovi a popularizátorovi vědy Tomáši Petráskovi ovšem do hloubky odkryla všechna zákoutí, kterými by se měla mysl člověka
v hledání mimozemského života ubírat.
A vyvstaly nové dotazy. Co by mohlo být samotnou podstatou mimozemského života? Na jakých planetách či ledových měsících ho hledat? Jak mimozemšťané nemohou vypadat? A jak by se asi tak odvíjela komunikace s případnou jinou vesmírnou inteligencí? Téměř čtyři desítky účastníků poutavé besedy se díky jejímu hostovi odpovědím přiblížily.
Mozaiku vedoucí k obrazu možného mimozemskému životu skládali návštěvníci besedy po malých kamíncích, které jim Tomáš Petrásek ochotně rozdával.
„Zdá se, že život alespoň trochu podobný tomu našemu vyžaduje kapalinu. V našem případě je to voda, která je ve vesmíru neobyčejně hojná. Pod dojmem různých sci-fi filmů by si mnozí řekli, že je ve vesmíru vzácná, ale tak tomu není,“ informoval Tomáš Petrásek. „Vsadit na to, že mimozemšťané budou na bázi vody, není úplně špatný nápad. Třeba v případě Marsu, o kterém se hodně mluví, máme nepřeberné množství důkazů o tom, že tam bylo hodně vody. A že tam pod povrhem planety kapalná voda zůstala.“ Nezbytný je samozřejmě i zdroj energie. „Bez té se žádný život samozřejmě neobejde. V případě naší planety čerpáme ze Slunce, u jiných to může být jinak, ale energie je nezbytná,“ informoval Tomáš Petrásek.
V dalších minutách přednášky se věnoval tomu, jak by asi reprezentanti mimozemské civilizace mohli vypadat. Možná ještě zajímavější ovšem bylo téma komunikace pozemšťanů s obyvateli jiných planet. „Nutné je, aby mimozemšťané měli něco podobného, jako my například ruce. Jakkoliv by byli inteligentní, bez toho by těžko sestavili techniku, prostřednictvím které by mohli navázat kontakt. Pochopitelně potřebují i fungující smyslové orgány, aby mohli vnímat svět kolem sebe a chápat ho. A také schopnost starat se o potomky a žít společensky,“ prohlásil Tomáš Petrásek. „Otázkou zůstává, jestli bychom se s nimi dokázali nějak smysluplně domluvit. Návrhů je hodně. Jeden z nich hovoří o sestavení nějakého univerzálního jazyka, který by vycházel z toho, co bychom měli nepochybně společné, třeba zákony matematiky, fyziky, posloužila by možná i nějaká obrazová média zakódovaná v binárním kódu a podobně. Je ale samozřejmě možné, že ˇpojmy, které známy my, oni vůbec ve své mysli mít nebudou, protože je prostě neznají,“ uvažoval dále.
Není divu, že se přednáška oproti původnímu plánu s ním strávily ve foyer knihovny bezmála dvě hodiny. Sám přednášející Tomáš Petrásek si její atmosféru užíval. „Publikum tady bylo bezvadné a viděl jsem, že ho to zajímá, což mne samozřejmě těší,“ prohlásil s úsměvem. „Tolik podpisů nedal snad ani Jaromír Jágr,“ dodal s nadsázkou.
Času stráveného ve foyer knihovny rozhodně nelitoval ani Jiří Vidlák z Tábora. „Pro mne měla ta přednáška vysokou úroveň, protože se netýkala mimozemšťanů jako takových, ale života okolo nich. Jak by mohli vypadat, jak bychom s nimi mohli nebo nemohli komunikovat. Spoustu informací už člověk získal při předchozích přednáškách, které byly také úžasné. Tohle je další krok k tomu pochopit, co se kolem nás děje,“ pochvaloval si.
