Úkazy na obloze v únoru 2023

Nejhezčí pohled na oblohu je za dlouhých zimních nocí. Zimní obloha je tmavší a je na ní řada hezkých souhvězdí, která jsou pozorovatelná v průběhu zimních měsíců. Snad nejhezčí ze všech je souhvězdí Orion, které kulminuje na počátku měsíce nad jihem v 21 hodin, na konci měsíce již v 19 hodin. Mezi červeným Betelgeuzem nahoře a modrým Rigelem dole je uprostřed Orionův pás ze tří modravých hvězd. Prodloužíme-li pás, najdeme v jednom směru hvězdu Aldebaran v souhvězdí Býka a v opačném směru hvězdu Sirius v souhvězdí Velkého psa. Spojnice Rigel - Betelgeuze směřuje k souhvězdí Blíženců (hvězdy Castor a Pollux). Prodloužená spojnice Bellatrix - Betelgeuze směřuje k hvězdě Prokyon v souhvězdí Malého psa. Nejjasnější hvězdy zimní oblohy jsou uspořádány do šestiúhelníku, v jehož středu je Betelgeuze a na vrcholech postupně jsou Rigel, Aldebaran, Capella v souhvězdí Vozky, Castor s Polluxem, Prokyon a Sirius. Mléčná dráha není tak jasná jako v létě a její stříbřitý pás se táhne od Kasiopeji Perseem, Vozkou, Blíženci do Jednorožce.

Ke konci měsíce se již okolo 21 hodiny začínají nad východním obzorem vynořovat souhvězdí jarní oblohy, signál, že jaro je již nedaleko a že nás během pár týdnů čeká pohled na jiná souhvězdí a jiné vesmírné objekty.

Slunce - dne 18. 2. v 23:34 hodin SEČ vstupuje do znamení Ryb, v průběhu měsíce února se délka dne prodlouží o 1 hodinu 34 minut, polední výška Slunce nad obzorem vzroste o 9° (z 24° na 33°). Aktivita Slunce se snížila, slunečních skvrn výrazně ubylo.

Viditelnost planet:

Merkur - počátkem měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem, největší západní elongace dosáhl 30. ledna (25°od Slunce), Merkur je poměrně jasný, jasnost -0,1 magnitudy, ale rychle klesá k obzoru. Nejlepší letošní viditelnost Merkura bude na přelomu března a dubna nad západním obzorem.

Venuše - večer nad jihozápadním obzorem, přechází ze souhvězdí Vodnáře do souhvězdí Ryb (jasnost -3,9 magnitudy).

Mars - po většinu noci vysoko na obloze v souhvězdí Býka (jasnost mírně poklesne z 0,0 na +0,2 mag).

Jupiter - večer vysoko nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb (jasnost mírně poklesne z -2,2 na -2,1 mag).

Saturn - nepozorovatelný

Uran - v první polovině noci vysoko nad jihozápadním a západním obzorem v souhvězdí Berana (+5,8 mag), je na hranici viditelnosti pouhým okem, lze snadno vyhledat pomocí triedru, případně malého dalekohledu.

Neptun - na počátku měsíce pozorovatelný v souhvězdí Ryb (+7,9 mag), od poloviny února je planeta nepozorovatelná.

Kalendář úkazů:

3. 2. Měsíc v konjunkci s beta Gem (21 hodin, Pollux 2,24° severně)

4. 2. Měsíc v odzemí (10 hodin, 406 487 km)

5. 2. Měsíc v úplňku (19:28 hodin)

6. 2. Měsíc v konjunkci s alfa Leo (18 hodin, Regulus 4,01° jižně)

11. 2. Měsíc v konjunkci s alfa Vir (7 hodin, Spica 2,57° jižně)

13. 2. Měsíc v poslední čtvrti (17:00 hodin)

14. 2. Měsíc v konjunkci s alfa Sco (20 hodin, Antares 1,46° jižně, Měsíc se nachází v blízkosti Antara 15. 2. ráno nad jihovýchodním obzorem)

15. 2. Venuše v extrémně těsné konjunkci s Neptunem (Venuše 0,01° jižně, konjunkce nastává nad naším obzorem ve dne v 13 hodin)

16. 2. Saturn v konjunkci se Sluncem (18 hodin)

18. 2. Slunce vstupuje v 23:34 hodin do znamení Ryb

19. 2. Měsíc v přízemí (10 hodin, 358 259 km)

20. 2. Měsíc v novu (8:05 hodin)

22. 2. Měsíc v konjunkci s Venuší (10 hodin, Venuše 2,80° severně, seskupení Měsíce, Venuše a Jupiteru večer nad západním obzorem)

23. 2. Měsíc v konjunkci s Jupiterem(1 hodina, Jupiter 1,61°severně)

27. 2. Měsíc je v první čtvrti (9:05 hodin)

27. 2. Měsíc v konjunkci s alfa Tau (14 hodin, Aldebaran 7,85° jižně, seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád večer nad západním obzorem)

28. 2. Měsíc v konjunkci s Marsem (6 hodin, Mars 0,21° jižně, Měsíc v těsné blízkosti Marsu již po půlnoci - zákryt proběhne pod naším obzorem)

1AU = 1 astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce = 149,597 milionu km)

Zajímavé objekty k pozorování:

plynné mlhoviny M 42, M 43 v souhvězdí Oriona
Krabí mlhovina M 1, Plejády M 45 (Kuřátka), otevřená hvězdokupa Hyády, která je nejbližší hvězdokupou, vzdálenost 153 světelných let - vše v souhvězdí Býka
M 31 v souhvězdí Andromedy v brzkých večerních hodinách
M 36, M 37, M 38 v souhvězdí Vozky
kometa C/2022 E3 (ZTF) se rychle pohybuje po severní obloze a je z naší hvězdárny pozorovatelná malým dalekohledem jako mlhavý slabý objekt
otevřená hvězdokupa M 35 v souhvězdí Blíženců

Další zajímavosti:

1. 2. 1958 start sondy Explorer 1, první americká družice ve vesmíru
1. 2. 1994 asi 300 km od ostrova Kusaie dopadl do Pacifiku veliký meteorit
1. 2. 2003 (20 let) došlo při návratu z vesmíru k zániku raketoplánu Columbia v atmosféře
2. 2. 2009 první start íránské rakety Safír 2 se satelitem Omid
3. 2. 1966 první měkké přistání na povrchu Měsíce - sonda Luna 9
5. 2. 1843 byla objevena Velká březnová kometa 1843, která byla na konci února viditelná ve dne vedle Slunce a počátkem března vyvinula rozdvojený ohon o délce nejméně 40° (zřejmě obří kometa)
5. 2. 1974 průlet sondy Mariner 10 kolem Venuše, výzkum Merkuru
6. 2. 2018 první start rakety Falcon Heavy společnosti SpaceX
10. 2. 1720 byl Edmond Halley (objevitel Halleyovy komety) jmenován královským astronomem
10. 2. 1974 průlet sondy Mars 4 ve výšce 1844 km od planety, selhání brzdícího raketového motoru
11. 2. 1970 první úspěšné použití japonské nosné rakety Lambda 45 - sonda Ósumi
12. 2. 2001 první sonda přistála na planetce Eros (sonda NEAR Shoemaker)
14. 2. 1950 zemřel Karel Jánský, americký inženýr českého původu, objevil radiové vlny vznikající v centru galaxie
14. 2. 1990 pořídila sonda Voyager 1 slavnou mozaiku planet Sluneční soustavy
14. 2. 1989 na oběžnou dráhu bylo umístěno prvních 24 navigačních satelitů pro systém GPS
16. 2. roku 374 prolétla Halleyova kometa kolem Slunce
17. 2. 1600 byl upálen Giordano Bruno, italský astronom, protože odmítal teorii, že je Země středem vesmíru
17. 2. 1959 start sondy Vanguard 2, první snímky Země z vesmíru
18. 2. 1930 Clyde Tombaugh objevil fotografickou cestou trpasličí planetu Pluto, která byla do roku 2006 uváděna jako devátá planeta Sluneční soustavy. Od roku 2006 je planetka Pluto zařazena mezi 5 trpasličích planet naší Sluneční soustavy.
19. 2. 1986 start prvního modulu vesmírné stanice MIR
20. 2. 1962 start lodi Mercury-Friendship 7, na palubě John Glenn, první americký kosmonaut na oběžné dráze (7 obletů Země)
21. 2. 1995 Steve Fossett se stal prvním člověkem, který přeletěl Tichý oceán v balonu
22. 2. 2019 start první izraelské sondy (Berešit) k Měsíci
22. 2. 2019 první odběr vzorků z povrchu asteroidu Ryugu - japonská sonda Hajabusa2

Těšíme se na Vaší návštěvu Hvězdárny v knihovně.