Úkazy na obloze v květnu 2023

Na obloze se projevil příchod jara, stále se prodlužuje den a jen krátce za soumraku vidíme ještě pár jasných hvězd ze zimních souhvězdí nad jihozápadem a západem a na obloze nad hlavou nám již dominují souhvězdí jarní oblohy.
K orientaci na jarní obloze nám pomůže „jarní trojúhelník“, který tvoří souhvězdí Lva (nejjasnější hvězda Regulus), Pastýře (nejjasnější hvězda severní oblohy naoranžovělý Arcturus) a Panny (nejjasnější modravá hvězda Spica). Pod ojí Velkého vozu najdeme Honící psy a pod nimi nad Pannou uvidíme matný shluk slabých hvězd - Vlasy Bereniky, kde se nachází severní galaktický pól. Pod Lvem, Pannou a Váhami se táhne při obzoru klikatá Hydra
s hlavou vztyčenou k severu. Mezi Pannou a Hydrou je Havran a k němu nakloněný Pohár. Pod Hydrou se nachází Kompas, Vývěva a nejhořejší část Kentaura. Na východ od souhvězdí Pastýře je Severní koruna. Na západ od Lva je zvířetníkové souhvězdí Rak a na sever je Malý lev. Na jih od Lva je souhvězdí Sextant.

Slunce - dne 21. 5. v 08:09 hodin SEČ vstupuje do znamení Blíženců, v průběhu měsíce května se délka dne prodlouží o 1 hodinu 24 minut (východ slunce prodlouží o 42 minut, západ se prodlouží také o 42 minut). Polední výška Slunce se zvýší o 7 stupňů (z 56° na 63°). Aktivita Slunce je poměrně vysoká, o zábavu mají postaráno jak pozorovatelé, tak potenciální vyhlížeči polárních září.

Viditelnost planet:

Merkur - nepozorovatelný
Venuše - večer vysoko nad západním a severozápadním obzorem v souhvězdí Blíženců, v průběhu května přejde do souhvězdí Raka, vrcholí viditelnost planety, která zapadá až půl hodiny před půlnocí (jasnost se v průběhu měsíce zvyšuje z -4,2 na -4,4 mag)
Mars - večer vysoko nad západním a severozápadním obzorem, pohybuje se ze souhvězdí Blíženců do souhvězdí Raka (jasnost se snižuje z +1,3 na +1,6 mag), podmínky k pozorování se zhoršují
Jupiter - na konci měsíce ráno nízko nad východním obzorem v souhvězdí Berana (jasnost se zvyšuje z -2,0 na -2,1 mag), podmínky k pozorování se budou postupně zlepšovat
Saturn - v ranních hodinách rychle stoupá nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vodnáře (jasnost je +1,0 mag), podmínky k pozorování se zlepšují
Uran - nepozorovatelný (konjunkce se Sluncem nastává 9. května ve 21 hodin, následující den 10. května v 5 hodin se ocitá nejdále od Země - 20,660 AU)
Neptun - nepozorovatelný (16. března v 22 hodin byl nejdále od Země - 30,905 AU), na ranní obloze se objeví až ve druhé polovině měsíce června
1AU = 1 astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce = 149,597 milionu km)

Kalendář úkazů:

2. 5. Merkur v dolní konjunkci se Sluncem (1 h)
4. 5. Měsíc v konjunkci s alfa Vir (9 h, Spica 2,28° jižně, Měsíc u Spiky v noci z 3. 5. na 4. 5. 2023)
5. 5. Měsíc v úplňku (18:34 hodin, polostínové zatmění Měsíce, u nás prakticky nepozorovatelné)
7. 5. Měsíc v konjunkci s alfa Sco (14 h, Antares 1,11° jižně, Měsíc a Antares 7. 5. a 8. 5. ve druhé polovině noci na jihu)
9. 5. Uran v konjunkci se Sluncem (21 h)
11. 5. Měsíc v přízemí (6 h, 369 309 km)
12. 5. Měsíc v poslední čtvrti (15:28 hodin)
13. 5. Měsíc v konjunkci se Saturnem (17 hodin, Saturn 3,40° severně, Měsíc a Saturn 13. a
14. 5. ráno nad jihovýchodním obzorem)
17. 5. Měsíc v konjunkci s Jupiterem (15 hodin, Jupiter 0,36° jižně, Měsíc a Jupiter ráno nízko nad východním obzorem)
19. 5. Měsíc v novu (16:53 hodin)
21. 5. Slunce vstupuje v 8:09 hodin do znamení Blíženců
23. 5. Měsíc v konjunkci s Venuší (13 hodin, Venuše 1,83° jižně, seskupení Měsíce, Venuše, Marsu a dvojice hvězd Pollux a Castor /souhvězdí Blíženců/ na večerní obloze 22. až 24. 5. 2023 )
24. 5. Měsíc v konjunkci s beta Gem (3 hodiny, Pollux 2,47° severně)
24. 5. Měsíc v konjunkci s Marsem (21 hodin, Mars 2,98° jižně)
26. 5. Měsíc je v odzemí (3 hodiny, 404 547 km)
27. 5. Měsíc v konjunkci s alfa Leo (2 hodiny, Regulus 3,59° jižně, Měsíc u Regulu 26. 5. v první polovině noci)
27. 5. Měsíc v první čtvrti (16:22 hodin)
29. 5. Merkur v největší západní elongaci (7 hodin, 25° od Slunce)
31. 5. Měsíc v konjunkci s alfa Vir (11 hodin, Spica 2,78° jižně, Měsíc u Spiky v první polovině noci)

Všechny časové údaje jsou uváděny v SEČ (letní čas = SEČ + 1 hodina).

Zajímavé objekty k pozorování:

- plynná mlhovina M42 v souhvězdí Oriona (na začátku měsíce nad jihozápadem)
- Krabí mlhovina M1, Plejády M45 (Kuřátka), otevřená hvězdokupa Hyády v souhvězdí Býka
- hvězdokupa M44 Jesličky v souhvězdí Raka
- dvojitá hvězdokupa chí há Persei v souhvězdí Persea
- M36, M37, M38 v souhvězdí Vozky, M51, M81, M82, M97, M101 v souhvězdí Velkého vozu
- otevřená hvězdokupa M35 v souhvězdí Blíženců
- kupa galaxií v souhvězdí Panny
- kulové hvězdokupa M3 v souhvězdí Vlasy Bereniky, M13 v souhvězdí Herkula
- M39 v souhvězdí Labutě
- dvojhvězda Izar v souhvězdí Pastýře, Alcor a Mizar v souhvězdí Velké Medvědice
- na obloze můžeme pozorovat i družice Starlink, případně přelet stanice ISS

Další květnové zajímavosti:

- 9. 5. 2003 (20 let) japonská sonda Hayabusa prozkoumala a odebrala vzorky z malého asteroidu Itokawa (25143)
- 14. 5. 1973 (50 let) start poslední rakety Saturn V, jejíž horní část byla změněna na velkou laboratoř - orbitální stanice Skylab (zanikla 11. 7. 1979)
- 15. 5. 1963 (60 let) start Mercury - Atlas 9, poslední let programu Mercury (astronaut Gordon Cooper), pak následoval program Gemini (dvoumístné lodě)
- 15. 5. 1958 (65 let) start Sputnik 3 = šestá umělá družice Země (první skutečně vědecký program)
- 25. 5. 1973 (50 let) start první posádky k orbitální stanici Skylab
- 25. 5. 2008 (15 let) přistání sondy Phoenix v polární oblasti Marsu, která potvrdila přítomnost ledu (vody) hned pod povrchem

Pohled na historické centrum města z táborské hvězdárny:

V dubnu se přišlo na hvězdárnu v knihovně podívat 64 návštěvníků. 

Těšíme se na Vaši návštěvu!

Zpracoval: Mgr. Václav Vondruš, popularizátor astronomie