Úkazy na obloze v dubnu 2023

Na obloze se začíná projevovat příchod jara, prodlužuje se den a jen krátce po setmění vidíme typická zimní souhvězdí nad jihozápadem a západem a na obloze začínají dominovat souhvězdí jarní oblohy.
K orientaci na jarní obloze nám pomůže „jarní trojúhelník“, který tvoří souhvězdí Lva (nejjasnější hvězda Regulus), Pastýře (nejjasnější hvězda severní oblohy naoranžovělý Arcturus) a Panny (nejjasnější modravá hvězda Spica). Pod ojí Velkého vozu najdeme Honící psy a pod nimi nad Pannou uvidíme matný shluk slabých hvězd - Vlasy Bereniky, kde se nachází severní galaktický pól. Pod Lvem, Pannou a Váhami se táhne při obzoru klikatá Hydra
s hlavou vztyčenou k severu. Mezi Pannou a Hydrou je Havran a k němu nakloněný Pohár. Pod Hydrou se nachází Kompas, Vývěva a nejhořejší část Kentaura. Na východ od souhvězdí Pastýře je Severní koruna. Na západ od Lva je zvířetníkové souhvězdí Rak a na sever je Malý lev. Na jih od Lva je souhvězdí Sextant.

Slunce - dne 20. 4. v 9:14 hodin SEČ vstupuje do znamení Býka, v průběhu měsíce dubna se délka dne prodlouží o 1 hodinu 48 minut (východ slunce prodlouží o 61 minut, západ se prodlouží o 47 minut). Polední výška Slunce se zvýší o 11 stupňů (z 45° na 56°). Aktivita Slunce je nízká, po velmi dlouhé době je vidět minimum skvrn, ale to se může rychle změnit.

Viditelnost planet:

Merkur - v první polovině měsíce večer nad západním obzorem, období nejlepší letošní pozorovatelnosti na večerní obloze, maximální východní elongace nastává 11. 4. v 23 hodin (jasnost -0,2 mag), okolo 18. 4. toto období viditelnosti Merkuru končí
Venuše - večer vysoko nad západním obzorem v souhvězdí Býka (jasnost se v průběhu měsíce zvyšuje z -4,0 na -4,1 mag)
Mars - v první polovině noci nad západním obzorem, pohybuje se v souhvězdí Blíženců (jasnost se snižuje z +1,0 na +1,2 mag), podmínky k pozorování se zhoršují
Jupiter - nepozorovatelný
Saturn - ve druhé polovině měsíce ráno nízko nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vodnáře (jasnost je po celý měsíc +1,0 mag), podmínky k pozorování se budou rychle zlepšovat
Uran - počátkem měsíce večer nad západním obzorem v souhvězdí Berana, jasnost +5,8 mag, pak je nepozorovatelný (10. dubna v 5:00 hodin je nejdále od Země - 20,660 AU)
Neptun - nepozorovatelný (16. března v 22:00 hodin byl nejdále od Země - 30,905 AU)

1AU = 1 astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce = 149,597 milionu km

Kalendář úkazů:

2. 4. Měsíc v konjunkci s alfa Leo (9:00 hodin, Regulus 3,75° jižně, Měsíc u Regulu po většinu noci z 2. na 3. 4. kromě rána)
6. 4. Měsíc v úplňku (5:34 hodin)
6. 4. Měsíc v konjunkci s alfa Vir (17:00 hodin, Spica 2,90° jižně)
10. 4. Měsíc v konjunkci s alfa Sco (9:00 hodin, Antares 0,64° jižně, Měsíc a Antares těsně u sebe ráno nad jihem)
11. 4. Jupiter v konjunkci se Sluncem (23:00 hodin)
11. 4. Merkur v největší východní elongaci (23:00 hodin, 19° od Slunce)
13. 4. Měsíc v poslední čtvrti (10:11 hodin)
16. 4. Měsíc v přízemí (3:00 hodin, 367 939 km)
16. 4. Měsíc v konjunkci se Saturnem (7:00 hodin, Saturn 4,12° severně)
20. 4. Měsíc v novu (5:12 hodin, hybridní zatmění Slunce, u nás nepozorovatelné)
20. 4. Slunce vstupuje v 9:14 hodin do znamení Býka
23. 4. maximum meteorického roje Lyrid (2:00 hodin, pozorovatelný od 14. do 30. dubna)
23. 4. Měsíc v konjunkci s alfa Tau (7:00 hodin, Aldebaran 7,90° jižně)
23. 4. Měsíc v konjunkci s alfa Venuší (13:00 hodin, Venuše 0,86° jižně, na večerní obloze nad západním obzorem 22. a 23. 4. Venuše, Měsíc, Aldebaran a Plejády M 45 )
26. 4. Měsíc v konjunkci se Marsem (4:00 hodin, Mars 2,34° jižně, Měsíc a Mars v blízkosti hvězd Castor a Pollux v souhvězdí Blíženců 25. a 26. 4. v první polovině noci)
26. 4. Měsíc v konjunkci s beta Gem (20:00 hodin, Pollux 1,98° severně, konjunkce nad naším obzorem v noci)
27. 4. Měsíc v první čtvrti (22:19 hodin)
28. 4. Měsíc v odzemí (8:00 hodin, 404 339 km)
29. 4. Měsíc v konjunkci s alfa Leo (16:00 hodin, Regulus 4,26° jižně, Měsíc u Regulu v první polovině noci)

Všechny časové údaje jsou uváděny ve SEČ (letní čas = SEČ + 1 hodina).

Zajímavé objekty k pozorování:

- plynná mlhovina M 42 v souhvězdí Oriona (na začátku měsíce nad jihozápadem)
- Krabí mlhovina M 1, Plejády M 45 (Kuřátka), otevřená hvězdokupa Hyády v souhvězdí Býka
- hvězdokupa Jesličky v souhvězdí Raka
- dvojitá hvězdokupa chí há Persei
- M 36, M 37, M 38 v souhvězdí Vozky, M 81, M 82, M 101 v souhvězdí Velkého vozu
- otevřená hvězdokupa M 35 v souhvězdí Blíženců
- dvojhvězda Izar v souhvězdí Pastýře, Alcor a Mizar v souhvězdí Velké Medvědice
- kulová hvězdokupa M 3 v souhvězdí Honících psů

Další dubnové zajímavosti:

- 1. dubna 1960 odstartovala první úspěšná meteorologická družice TIROS-1
- 1. dubna 1975 start první indické sondy Ariabatha
- 1. dubna 1845 první snímek Slunce v historii provedli fyzici Foucault a Fizeau na pařížské observatoři, měl průměr 12 cm a zachytili na něm i 2 skupiny slunečních skvrn, s oběma fyziky se váží poměrně dobré pokusy o změření rychlosti světla
- 1. dubna 2005 (některé zdroje uvádí 31. březen) byl oznámen objev druhého nejjasnějšího tělesa za dráhou Neptunu. Těleso je dnes známé jako Makemake, je vzdáleno 38 až 53 AU (astronomických jednotek) od Slunce, oběžná doba je 308 let a jedná se o poslední visuelně dobře dostupné těleso sluneční soustavy (v současné době je jasnost +16,7 mag). Je zařazeno mezi plutoidy, trpasličí planety. V dubnu 2016 objevil Hubbelův vesmírný teleskop u tohoto tělesa (které má samotné průměr jen 1 420 km) i měsíc této trpasličí planety o průměru 160 km a oběžnou dobou 7 dní
- 2. dubna 1964 start sondy Zond 1 k Venuši (průlet 19. 7. 1964)
- 4. dubna 1914 se narodil Zdeněk Kopal, významný český astronom, od roku 1937 pracoval v zahraničí, spolupracoval na programu Apollo, studoval dvojhvězdy a Měsíc
- 4. dubna 1968 startovalo na testovací misi Apollo 6
- 4. dubna 1983 startoval poprvé raketoplán Challenger
- 6. dubna 1973 startovala na cestu do hlubokého vesmíru sonda Pioneer 11, která byla vyslána nejen k Jupiteru, ale jako první dosáhla Saturnu
- 7. dubna 1959 dopadl u obce Luhy na Příbramsku meteorit o hmotnosti 4,5 kg (+ 3 další menší kusy po okolí), jednalo se o první meteorit na světě, který byl nalezen na základě snímků, které zaznamenávaly jeho dráhu v atmosféře (bolidové kamery na Ondřejově a v Prčici), metodu výpočtu dráhy letu v atmosféře, ale i dráhu původního tělesa ve sluneční soustavě vymyslel výborný český matematik Zdeněk Ceplecha. Zároveň výpočty dokázal původ meteoritu v hlavním pásu planetek naší sluneční soustavy.
- 8. dubna 1964 start lodi Gemini 1, bezpilotní zkušební let
- 10. dubna 1993 první dopad japonské sondy na povrch Měsíce, sonda Hiten
- 11. dubna 1970 start Apolla 13 k Měsíci
- 11. dubna 2019 neúspěšné přistání první izraelské sondy Berešit na Měsíci (tvrdý dopad)
- 12. dubna 1961 start lodi Vostok 1, na palubě J. A. Gagarin, první člověk ve vesmíru - Mezinárodní den kosmonautiky
- 12. dubna 1981 start prvního raketoplánu Columbia do vesmíru
- 14. dubna 1970 závada na vodíkové nádrži servisního modulu lodi Apollo 13
- 16. dubna 2012 - 3. bezpilotní zásobovací let k ISS lodi Dragon
- 17. dubna 1970 Apollo 13 přistálo na Zemi
- 18. dubna 1955 zemřel Albert Einstein (76 let), jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob, jeho dílo: speciální teorie relativity (1905), myšlenka kvantování elektromagnetického pole a vysvětlení fotoefektu (1905), vysvětlení Brownova pohybu (1905) a obecná teorie relativity (1915), která doposud nejlépe popisuje vesmír ve velkých měřítkách
- 18. dubna 2018 start satelitu TESS (vědecká družice NASA) dalekohled má za cíl vyhledat exoplanety u blízkých a jasných hvězd, zkoumá čtyřmi kamerami 26 sektorů, každý přibližně měsíc a výzkum zakončil 4. července 2020
- 19. dubna 1971 start první orbitální stanice Saljut 1
- 24. dubna 1967 první úmrtí sovětského kosmonauta, při přistávání lodi Sojuz 1 zahynul Vladimír Komarov
- 24. dubna 1970 start prvního čínského satelitu Dong Fang Hong 1
- 24. dubna 1990 byl vypuštěn Hubbelův vesmírný dalekohled, let STS-31 Discovery
- 25. dubna 1744 zemřel A. Celsius, švédský astronom, založil první švédskou hvězdárnu v Uppsale, vynálezce současného teploměru
- 26. dubna 1962 sonda Ranger 4 dopadla jako první americké těleso na povrch Měsíce (neovládaná družice dopadla na odvrácenou stranu)
- 29. dubna 1949 Gerhard Kuiper objevil měsíc Nereida u planety Neptun

Makemake, Haumea, Pluto

Těšíme se na Vaši návštěvu Hvězdárny v knihovně, v březnu se přišlo podívat 289 návštěvníků. 

Děkujeme za Váš zájem.

Zpracoval: Mgr. Václav Vondruš, popularizátor astronomie