Úkazy na obloze v březnu 2023

I na obloze se začíná projevovat příchod jara, prodlužuje se den a po setmění vidíme, jak se typická zimní souhvězdí přesouvají k jihozápadu a západu a nad východem se objevují souhvězdí jarní oblohy.
Ještě se můžeme potěšit pohledem na krásné zimní souhvězdí Orion, které na počátku měsíce kulminuje nad jihem v 19 hodin a pak se začíná sklánět k západu. Mezi červeným Betelgeuzem nahoře a modrým Rigelem dole je uprostřed Orionův pás ze tří modravých hvězd. Prodloužíme-li pás, najdeme v jednom směru hvězdu Aldebaran v souhvězdí Býka a v opačném směru hvězdu Sirius v souhvězdí Velkého psa. Spojnice Rigel - Betelgeuze směřuje
k souhvězdí Blíženců (hvězdy Castor a Pollux). Prodloužená spojnice Bellatrix - Betelgeuze směřuje k hvězdě Prokyon v souhvězdí Malého psa. Nejjasnější hvězdy zimní oblohy jsou uspořádány do šestiúhelníku, v jehož středu je Betelgeuze a na vrcholech postupně jsou Rigel, Aldebaran, Capella v souhvězdí Vozky, Kastor s Polluxem, Prokyon a Sirius. Jasné objekty doplňuje planeta Mars v souhvězdí Býka a planety Venuše a Jupiter nad jihozápadním obzorem. Mléčná dráha není tak jasná jako v létě a její stříbřitý pás se táhne od Kasiopeji Perseem, Vozkou, Blíženci do Jednorožce. Nad východem již můžeme spatřit souhvězdí jarní oblohy, typický jarní trojúhelník, který tvoří souhvězdí Lva (nejjasnější hvězda Regulus), Pastýře (nejjasnější hvězda Arcturus) a Panny (nejjasnější hvězda Spica).

Slunce - dne 20. 3. v 22:24 hodin SEČ vstupuje do znamení Berana, nastává jarní rovnodennost a zároveň začátek astronomického jara, v průběhu měsíce března se délka dne prodlouží o 1 hodinu 56 minut (o 66 minut východ a o 50 minut západ Slunce). Polední výška Slunce se zvýší o 12 stupňů (z 33° na 45°). Aktivita Slunce je pouze mírně zvýšená a má snižující se tendenci, dokud se neobjeví nové větší skvrny. Meteorologické jaro ale začíná již 1. března, i když jsme si jarní počasí užili již v únorových dnech.

Viditelnost planet:

Merkur - pozorovatelný koncem měsíce večer nízko nad západním obzorem
Venuše - večer vysoko nad západním obzorem, v polovině měsíce se dostává ze souhvězdí Ryb do souhvězdí Berana, v dubnu její pohyb pokračuje do souhvězdí Býka (jasnost se v průběhu měsíce zvyšuje z -3,9 na -4,0 mag)
Mars - po většinu noci nad jihem až západním obzorem, pohybuje se v souhvězdí Býka, koncem měsíce se přesune do souhvězdí Blíženců (jasnost se zmenšuje z +0,4 na +0,8 mag), podmínky k pozorování se zhoršují, průměr kotoučku bude necelých 7“
Jupiter - večer nad západním obzorem v souhvězdí Ryb (jasnost zůstává na -2,1 mag), podmínky k pozorování se postupně zhoršují
Saturn - nepozorovatelný
Uran - večer vysoko (25°) nad západním obzorem v souhvězdí Berana (jasnost zůstává na +5,8 mag), planeta je na hranici viditelnosti pouhým okem, pohybuje se nedaleko Venuše, které je nejblíže 30. března (více v Kalendáři úkazů)
Neptun - nepozorovatelný (16. března konjunkce se Sluncem, téhož dne je i nejdále od Země - 30,905 AU)

1AU = 1 astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce = 149,597 milionu km)

Kalendář úkazů:

2. 3. Venuše v konjunkci s Jupiterem (7:00 hodin, Venuše 0,49° severně, planety večer nad západním obzorem)
3. 3. Měsíc v odzemí (19:00 hodin, 405 915 km)
6. 3. Měsíc v konjunkci s alfa Leo (3:00 hodin, Regulus 3,74° jižně, konjunkce nad naším obzorem v noci)
7. 3. Měsíc v úplňku (13:40 hodin)
10. 3. Měsíc v konjunkci s alfa Vir (12:00 hodin, Spica 2,57° jižně, Měsíc u Spiky 9. až 11. 3. po celou noc)
14. 3. Měsíc v konjunkci s alfa Sco (1:00 hodin, Antares 0,94° jižně, konjunkce těsně pod obzorem, Měsíc a Antares ráno nad jihovýchodním obzorem)
15. 3. Měsíc v poslední čtvrti (3:08 hodin)
16. 3. Neptun v konjunkci se Sluncem (1:00 hodin)
17. 3. Merkur v horní konjunkci se Sluncem (12:00 hodin)
19. 3. Měsíc v přízemí (362 680 km)
20. 3. Slunce vstupuje v 22:24 hodin do znamení Berana, jarní rovnodennost, začátek astronomického jara
21. 3. trpasličí planeta Ceres (+6,9 mag) v opozici se Sluncem (9:00 hodin)
21. 3. Měsíc v novu (18:22 hodin)
22. 3. Měsíc v konjunkci s Jupiterem (22:00 hodin, Jupiter 0,99° severně, Jupiter, Venuše a Měsíc večer nad západním obzorem 22. až 24. 3.)
24. 3. Měsíc v konjunkci s Venuší (11:00 hodin, Venuše 0,86° severně)
27. 3. Měsíc v konjunkci s alfa Tau (00:00 hodin, Aldebaran 8,06° jižně, Měsíc bude u Aldebaranu 26. 3. večer nad západním obzorem)
28. 3. Merkur v konjunkci s Jupiterem (8:00 hodin, Merkur 1,29° severně, planety na obloze večer nízko nad západním obzorem)
28. 3. Měsíc v konjunkci s Marsem (13:00 hodin, Mars 1,75° jižně)
29. 3. Měsíc v první čtvrti (3:32 hodin)
30. 3. Venuše v konjunkci s Uranem (23:00 hodin, Venuše 1,22° severně)
31. 3. Měsíc v odzemí (12:00 hodin, 404 955 km)

Zajímavé objekty k pozorování:

- z počátku měsíce M 31 v souhvězdí Andromedy nad západním obzorem
- plynné mlhoviny M 42, M 43 v souhvězdí Oriona
- Krabí mlhovina M 1, Plejády M 45 (Kuřátka), otevřená hvězdokupa Hyády v souhvězdí Býka
- hvězdokupa Jesličky v souhvězdí Raka
- dvojitá hvězdokupa chí há Persei
- M 36, M 37, M 38 v souhvězdí Vozky
- otevřená hvězdokupa M 35 v souhvězdí Blíženců
- optická dvojhvězda Alcor a Mizar v souhvězdí Velké medvědice
- kometa C/2022 E3 (ZTF) se dále přesunula a je pozorovatelná v souhvězdí Eridanu (kousek vpravo od Rigela v Orionu) jako slabý objekt +9 magnitudy

Další zajímavosti:

- 1. 3. 1966 první dopad sondy na povrch planety Venuše, sonda Veněra 3
- 1. 3. 2009 první dopad čínské sondy na povrch Měsíce, sonda Čchang-e1
- 2. 3. 1978 start lodi Sojuz 28, na palubě Vladimír Remek, první československý kosmonaut
- 3. 3. 1959 start sondy Pioneer 4 k Měsíci, která se následně stala (po sondě Luna 1) druhou umělou družicí Slunce. Měla hmotnost 6 kg…
- 3. 3. 1969 start lodi Apollo 9, testy s lunárním modulem na oběžné dráze kolem Země
- 5. 3. 1979 sonda Voyager 1 prolétla kolem Jupitera a pokračovala dál s výzkumem Sluneční soustavy (start sondy 5. 9. 1977, dne 25. 8. 2012 jako první sonda vyrobená člověkem vstoupila do mezihvězdného prostoru, v současné době má hmotnost 733 kg a pohybuje se rychlostí 17 km/sec, stále aktivní, komunikuje se Zemí, komunikace se očekává přibližně do roku 2025…
- 5. 3. 1950 se narodila americká astronomka Jean Mueller. Na Mount Palomaru se stala první ženou u 1,22m Schmidtovy komory a objevila celkem 15 komet
- 6. 3. 1986 průlet japonské sondy Suisei a sovětské sondy Vega 1 kolem Halleyovy komety
- 8. 3. 1979 raketoplán Columbia byl jako první dokončený předán NASA
- 11. 3. 1960 start sondy Pioneer 5 - první průzkumný let do meziplanetárního prostoru mezi drahami Země a Venuše, výzkum záření, magnetických polí, mikrometeoritů…
- 14. 3. 1879 se narodil Albert Einstein, německý fyzik, vytvořil teorii relativity
- 14. 3. 1986 průlet sondy Giotto kolem Halleyovy komety ve vzdálenosti pouhých 596 km (ESA)
- 18. 3. 1994 raketoplán Columbia přistál na Zemi - 60. mise raketoplánu do vesmíru
- 18. 3. 1965 start lodi Voschod 2, první výstup člověka do vesmíru - Alexej Leonov
- 21. 3. 1684 G. Cassini objevil měsíc Dione a Thetys u planety Saturn
- 25. 3. 1655 Ch. Huygens objevil měsíc Titan u planety Saturn
- 27. 3. 1850 zemřel Wilhelm Beer, německý astronom, sestavil první mapu Měsíce
- 28. 3. 1999 byl proveden první start z plovoucí plošiny Sea Launch v Tichém oceánu
- 26. března v 02:00 hodin začátek letního času (posun na 03:00 hodin)
- 29. 3. 1974 první průlet sondy nad Merkurem ve výšce 703 km - sonda Mariner 10

V měsíci únoru 2023 navštívilo hvězdárnu 180 návštěvníků, což nás velice těší.

Srdečně vás zveme na hvězdárnu!