Události, výročí a akce v září. V měsíci, kdy začíná astronomický i kalendářní podzim
Září přineslo a přináší řadu zajímavých událostí. V sobotu 11. září se v jižních Čechách na hvězdárnách v Sezimově Ústí a v Táboře, uskutečnil MegaEvent, mezinárodní zábavná akce „hledačů pokladů“ (kešek) všech věkových kategorií ve spojení s turistikou za pomoci GPS navigace. První Geocaching mimo jiné připomněl hvězdnou historii míst: 600 let města Tábora a 80 let tamní hvězdárny. Hlavním iniciátorem této zajímavé akce byl člen hvězdárny v Sezimově Ústí Petr Bartoš. Event navázal na předchozí MegaEventy, které se konaly v září 2017 v Ondřejově (Vesmírná keš) a v srpnu 2019 v Praze (Praga Astronomica). Dnes existují „bratru“ 3 miliony keší ve 191 zemích světa a 200 organizací po celé planetě, což svědčí o mimořádné oblibě akcí nejen v českých luzích a hájích.
Jak už jsme avizovali, v pátek 24. září zavítá do táborské Městské knihovny i na naši hvězdárnu Noc vědců. Tento celorepublikový projekt má za cíl zábavnou a atraktivní formou posloužit k propagací vědy a techniky. Od roku 2005 se pravidelně koná v přihlášených veřejně přístupných institucích, například ve školách, univerzitách, na hvězdárnách a podobně. Jeho letošním tématem je Čas. Podrobnosti naleznete na webu www.nocvedcu.cz. Konkrétní informace o akci v knihovně přinášíme zde: https://www.hvezdarnatabor.cz/noc-vedcu-2021?editmode=1
Planety nad obzorem večer
Venuše. Po západu Slunce nízko nad jihozápadním obzorem.
Jupiter. Nad jihem ve Vodnáři.
Saturn. Nad jihem v souhvězdí Kozoroha, vpravo od Jupitera.
Uran. Před půlnocí na východě v souhvězdí Berana.
Slunce. Začátek astronomického podzimu je ve středu 22. září ve 21.21 hodin, kdy Slunce vstupuje do znamení Vah. Nastává podzimní rovnodennost dne a noci. Slunce se nachází na rovníku a přechází nad jižní polokouli. Kalendářní podzim začne půlnocí 21. září.
ZÁŘIJOVÉ UDÁLOSTI A VÝROČÍ
2. září 1971. Uplynulo 50 let od startu sondy Luna 18 k Měsíci. Na jeho povrch tvrdě dopadla 11. září 1971.
17. září 1951. Letos si připomeneme sedmdesát let od úmrtí prof. Františka Nušla, spoluzakladatele České astronomické společnosti a hvězdárny na Petříně. Zabýval se hlavně měřením Země a času a geometrickou optikou. S Janem Fričem, který v roce 1998 založil hvězdárnu v Ondřejově, vyvíjeli měřicí přístroje. Po Františku Nušlovi je pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce, planetka (3424 Nušl) a hvězdárna v Jindřichově Hradci. Česká astronomická společnost uděluje od roku 1999 takzvanou Nušlovu cenu, nejvyšší ocenění za zásluhy ve vědě. Jeho vnukem byl dřívější ministr školství, filozof prof. Jan Sokol, který zemřel letos 16. února.
22. září 2001. Uplyne 20 let od chvíle, kdy sonda Deep Space-1 po třech letech ve vesmíru proletěla kolem komety Borrelly ve vzdálenosti 2200 km.
23. září 1791. Před 230 lety se narodil německý astronom Johann Encke. Kometu z roku 1786 sice neobjevil, ale z návratu několika komet zjistil, že jde o jednu a tutéž dámu, vracející se po 3 letech a 3 měsících ke Slunci. Když předpověděl její další návrat v roce 1822, byla po něm kometa s nejkratší známou periodou oběhu a s největším počtem návratů pojmenovaná 2P/Encke. Jako každá kometa blížící se ke Slunci uvolňuje částice prachu, kterými jsou tentokrát meteorické roje Jižní a Severní Tauridy s maximem aktivity 10. října a 12. listopadu.
29. září 2011. Letos uběhne 10 let od startu první čínské orbitální stanice Tchien-kung 1 (Nebeský palác).
Citát na závěr
„Čas udělal Bůh proto, aby se všechno nestalo naráz.” Graffiti v Texasu
Zdeněk Soldát