Srpen: Měsíc, Jupiter, Saturn... a spousta další krásy nad našimi hlavami
Tentokrát se zpožděním, za které se omlouváme, ještě zkusíme vzhlédnout
k srpnové noční obloze. Stále je totiž co pozorovat a obdivovat, byť dění kolem nejpopulárnějšího srpnového jevu - meteorického roje Perseidy - už zvolna utichá. Připomeňme si ho alespoň krásným snímkem Tomáše Danka pořízeným 12. srpna v blízkosti Nového Kostelce.
V půli léta se po setmění nad západem ještě nachází oranžový Arkturus v souhvězdí Pastýře, jedna z hvězd jarního trojúhelníku. Vysoko nad jihem září trojúhelník letní s hvězdami Deneb v Labuti, Vega v Lyře a Altair v Orlu.
Nízko nad jihem ve Štíru září v průměru třistakrát větší hvězda než naše Slunce, červený veleobr Antares. Hlavní souhvězdí uzavírá v létě večer nad východem vycházející podzimní kůň Pegas a princezna Andromeda. K ránu se budou nacházet vysoko nad jihem. Letní hvězdy zapadají a zimní opět vycházejí.
Nad severem zdánlivě kolem Polárky Malého vozu (medvěda), který obepíná Drak, se otáčí další pod obzor nezapadající souhvězdí: Velký Vůz (Medvěd), královna Kasiopeja, její manžel Cefeus, a také méně výrazná souhvězdí Žirafy a Rysa. Řada viditelných seskupení se již částečně noří pod obzor.
Od června do srpna můžeme na severu po celou noc sledovat soumrak, kdy se Slunce nachází velmi nízko pod obzorem. A kdybychom si večer oskočili do severských zemí, Slunce by nám vyšlo nad obzor.
Pozorování planet
Venuše. Po západu Slunce se nachází nízko nad severozápadním obzorem.
Jupiter a Saturn. Vycházejí pozdě večer v souhvězdí Vodnáře.
Uran. Objevuje se po půlnoci v souhvězdí Berana.
Merkur a Mars. V srpnu jsou tyto planety nepozorovatelné.
Slunce
Prochází znameními Lva a Panny.
Měsíc
V sobotu 21. Srpna se pozdě večer setkává se Saturnem. Od pátku 20. do 22. srpna je k vidění v milém seskupení se Saturnem a Jupiterem.
VÝZNAMNÁ VÝROČÍ
Rok 1666. Letos uplynulo 355 let od objevu gravitačního zákona francouzským fyzikem Isaakem Newtonem. Králem Ludvíkem XIV byla založena Akademie věd Francie.
7. srpna 1881. Před 140 lety došlo k založení observatoře Pic du Midi v centrálních francouzských Pyrenejích v nadmořské výšce 2877 m. Pro tamní výjimečné atmosférické podmínky byla hvězdárna považována za 'nejbystřejší oko' v Evropě. Ve třicátých letech minulého století na ní pozoroval oblohu i český astronom Josef Klepešta z Petřínské hvězdárny a spoluzakladatel tehdy Československé astronomické společnosti (ČAS).
Na snímku je Zdeněk Soldát na Pic du Midi z legendárního Tourmaletu v roce 1996.
Rok 1916. V letošním roce je tomu právě 105 let, kdy jeden z nejvýznamnějších vědců historie Albert Einstein vypracoval svou teorii času, prostoru a gravitace – obecnou teorii relativity.
Zdeněk Soldát