Srpen: Měsíc, Jupiter, Saturn... a spousta další krásy nad našimi hlavami
k srpnové noční obloze. Stále je totiž co pozorovat a obdivovat, byť dění kolem nejpopulárnějšího srpnového jevu - meteorického roje Perseidy - už zvolna utichá. Připomeňme si ho alespoň krásným snímkem Tomáše Danka pořízeným 12. srpna v blízkosti Nového Kostelce.
V půli léta se po setmění nad západem ještě nachází oranžový Arkturus v souhvězdí Pastýře, jedna z hvězd jarního trojúhelníku. Vysoko nad jihem září trojúhelník letní s hvězdami Deneb v Labuti, Vega v Lyře a Altair v Orlu.
Nízko nad jihem ve Štíru září v průměru třistakrát větší hvězda než naše Slunce, červený veleobr Antares. Hlavní souhvězdí uzavírá v létě večer nad východem vycházející podzimní kůň Pegas a princezna Andromeda. K ránu se budou nacházet vysoko nad jihem. Letní hvězdy zapadají a zimní opět vycházejí.
Nad severem zdánlivě kolem Polárky Malého vozu (medvěda), který obepíná Drak, se otáčí další pod obzor nezapadající souhvězdí: Velký Vůz (Medvěd), královna Kasiopeja, její manžel Cefeus, a také méně výrazná souhvězdí Žirafy a Rysa. Řada viditelných seskupení se již částečně noří pod obzor.
Od června do srpna můžeme na severu po celou noc sledovat soumrak, kdy se Slunce nachází velmi nízko pod obzorem. A kdybychom si večer oskočili do severských zemí, Slunce by nám vyšlo nad obzor.
Pozorování planet
Venuše. Po západu Slunce se nachází nízko nad severozápadním obzorem.
Jupiter a Saturn. Vycházejí pozdě večer v souhvězdí Vodnáře.
Uran. Objevuje se po půlnoci v souhvězdí Berana.
Merkur a Mars. V srpnu jsou tyto planety nepozorovatelné.
Slunce
Prochází znameními Lva a Panny.
Měsíc
V sobotu 21. Srpna se pozdě večer setkává se Saturnem. Od pátku 20. do 22. srpna je k vidění v milém seskupení se Saturnem a Jupiterem.
VÝZNAMNÁ VÝROČÍ
7. srpna 1881. Před 140 lety došlo k založení observatoře Pic du Midi v centrálních francouzských Pyrenejích v nadmořské výšce 2877 m. Pro tamní výjimečné atmosférické podmínky byla hvězdárna považována za 'nejbystřejší oko' v Evropě. Ve třicátých letech minulého století na ní pozoroval oblohu i český astronom Josef Klepešta z Petřínské hvězdárny a spoluzakladatel tehdy Československé astronomické společnosti (ČAS).
Na snímku je Zdeněk Soldát na Pic du Midi z legendárního Tourmaletu v roce 1996.
Rok 1916. V letošním roce je tomu právě 105 let, kdy jeden z nejvýznamnějších vědců historie Albert Einstein vypracoval svou teorii času, prostoru a gravitace – obecnou teorii relativity.
Zdeněk Soldát