Rok 2020 servíruje úchvatné menu s fascinující tečkou
Letošní rok nabízí milovníkům astronomie a vesmíru celou řadu pozoruhodných úkazů a jevů. Některé z těch dominantních zařadila do svého programu pro veřejnost i táborská hvězdárna, ale současná situace prozatím její plány rázně škrtá. Zůstává jen víra, že se brány hvězdárny znovu brzy otevřou a její návštěvníci si spolu s našimi hvězdáři užijí všechna atraktivní pozorování i s doprovodným programem na maximum. Bude-li to jen trochu možné, jsme připraveni vám je naservírovat.
Duben
V březnu a dubnu na sebe poutá velkou pozornost Venuše.
Tak výrazně pozorovatelná byla naposledy před osmi lety
a znovu bude až v roce 2028. Unikátní pohled se nám při toulkách po večerní obloze naskytne v pátek 3. dubna, kdy se Venuše jako večernice ocitne v hvězdokupě Plejády a přichystá lidem jeden
z nejatraktivnějších „pohledů vzhůru“ v celém kalendářním roce. Velmi příznivé podmínky letos budou provázet také pozorování meteorického roje Lyridy. Svého ostrého maxima dosáhne v noci z 21. na 22. dubna, a pokud počasí opravdu dovolí, rozhodně se vyplatí nařídit si budík na velmi pozdní noční či brzké ranní hodiny.
Červen
Především astrofotografové budou mít pohotovost v pátek 5. dubna. Letos druhé polostínové zatmění Měsíce viditelné v tuzemsku zůstane tomu z ledna (výraznější nastane až v roce 2022) hodně dlužné, ovšem pomalý soumrak v kombinaci s vhodně zvoleným exteriérem by se jim mohly postarat o velmi atraktivní snímky.
Naprosto úchvatnou podívanou obstará o šestnáct dní později hluboké prstencové zatmění Slunce, z něj se ovšem budou těšit pouze lidé v centrální Africe, na Arabském poloostrově, v Indii, Nepálu a Číně. Další takové se uskuteční až v roce 2032.
Červenec
Teplé a zpravidla jasné letní noci samozřejmě rozhazují svou krásu plnými hrstmi. Pro amatérské i profesionální astronomy jsou velmi atraktivním cílem planety Jupiter s jeho měsíci a prstenci lemovaný Saturn. V letošním roce umocní kouzlo jejich pozorování skutečnost, že se ocitnou velmi blízko u sebe,
a navíc nedaleko Mléčné dráhy. Něco takového spatří lidé opět až v roce 2079.
Začátek loňského léta uchvátil po setmění bohatým výskytem nočních svítících oblak (NLC), a podle předběžných odhadů je možné, že si podobnou fantastickou podívanou užijeme i letos.
Srpen
Meteorický roj Perseidy, zvaný též Slzy svatého Vavřince, je možná veřejně nejpopulárnějším astronomickým jevem. První zmínka o něm se objevila už
v roce 36 v Číně a v Evropě byl poprvé pozorován v roce 811. Činný je od 17. července do 24. srpna, přičemž jeho maximum připadá na dny 11. – 13. srpna. Předloni si ho bdící Češi užili plnými doušky, zatímco loni zůstal ukrytý za hustou oblačností. V letošním roce by měly být podmínky k pozorování Perseid veskrze průměrné, své fanoušky ovšem určitě usnout nenechají.
Říjen
Také říjnovou oblohu rozpárají nitky meterorického roje, tentokrát Orionidů, a předběžná předpověď hovoří o velmi příznivých pozorovacích podmínkách. Jeho datem „D“ v našem kalendáři je středa 21. října.
Hlavní říjnovou astronomickou událostí bude ovšem bezesporu naprosto unikátní pozorování planety Mars, jedno z nepříznivějších za posledních 49 let. Rudá planeta si na noční obloze vydobude dominantní pozici už během září, v nejlepší formě se ovšem předvede v úterý 13. října během své opozice se Sluncem. Půjde o třetí největší přiblížení se Marsu k Zemi od roku 1971. A pokud to někdo nestihne, bude si muset na podobnou událost počkat až do roku 2035.
Listopad
Rozbřesk – bude-li jasný - přistihne mezi 12. a 14. listopadem při vroucném setkání planety Merkur a Venuši s Měsícem a zářivou hvězdou Spica
(v souhvězdí Panny). O pozornost si řeknou zhruba od 5.40 hodin až do pokročilejšího svítání.
Prosinec
Poslední měsíc v roce připraví milovníkům noční oblohy opravdovou zimní pohádku. Mimořádným zážitkem může být pozorování meteorického roje Geminid. Jeho maximem bude noc ze 13. na 14. prosince, přesněji v 1:50 hodin SEČ. Budou-li jeho přehlídku provázet ideální podmínky v podobě celé jasné noci, je možné zachytit i přes 1000 meteorů za tuto jedinou noc.
V pondělí 14. prosince se na obloze odehraje naprosto strhující podívaná: úpné zatmění Slunce. Jenže bohužel... Dvě minuty a deset vteřin mimořádného nebeského představení si užijí výhradně lidé na území Argentiny a Chile.
Ani v tuzemsku ovšem nemusíme zoufat. To nejlepší nakonec, říká se… Pro bohaté menu letošních astronomických lahůdek to platí stonásobně. V pondělí 21. prosince se zapíše do kroniky tohoto století jeden z nejvzácnějších a nejpozoruhodnějších úkazů, takzvaná Velká konjunkce. Dva planetární giganti, Jupiter a Saturn, se totiž už za soumraku (kolem páté hodiny večerní) ocitnou neuvěřitelně blízko u sebe, a to i se svými měsíci. Nechme promluvit letopočty: tato fascinující konjunkce nastala naposledy v polovině července roku 1623 a podobný úkaz si lidstvo užije znovu až 15. března roku 2080.
Lepší tečku za jubilejním rokem táborské hvězdárny bychom si sotva mohli přát. Věřme, že ji na tomto působivém místě prožijeme společně
a v mimořádně složitém roce našich životů naladíme tu správnou vánoční atmosféru.
FOTO: TOMÁŠ DANKO