Ohlédnutí za dubnovými událostmi: Jurij Gagarin ve vesmíru, oběť Vladimir Komarov a literární přesah
DUBNOVÁ VÝROČÍ:
5. dubna: 30 n. l. (1991r). I velikonoce přineslo nebe…
7. dubna 2001: 20 let od startu úspěšné sondy Mars Odyssey k Marsu.
12. dubna 1961: 60 let od slavného startu Jurije Gagarina na lodi Vostok 1. První pozemšťan ve vesmíru!
12. dubna 1981: 40 let od vůbec první letu raketoplánu – STS 1 (Columbia).
19. dubna 1971: 50 let od startu 1. kosmické stanice Saljut 1. Nastal počátek éry kosmických stanic.
24. dubna 1967: 54 let od chvíle, kdy si vesmír vybral první oficiálně potvrzenou lidskou oběť: jednoho z nezkušenějších kosmonautů Vladimíra Komarova. Po úspěšném startu na lodi Voschod 1 z roku 1964 se o tři roky později uskutečnil první zkušební start sovětské kosmické lodi Sojuz 1. a z politického hlediska za „studené války“ to byl prestižní let. Paradoxem bylo, že o problémech všichni věděli, a také Komarov tušil, že let nepřežije. V důsledku selhání stabilizátoru rotace kabiny se mu zamotal padák a rychlostí 130 m/s se zřítil k zemi. Jen pro srovnání – volný pád k zemi činí 9 m/s. Po kosmonautovi je pojmenována planetka 1836 Komarov a také na odvrácené straně Měsíce.
22. dubna 2021: Dva měsíce od únorového skonu Lawrence Ferlinghettiho, amerického básníka, překladatele a malíře, mimořádná postavy litery a aktivisty ´orlího skauta´ Lawrence Ferlinghettiho. Tento muž měl velmi vstřícný vztah k tehdejšímu Československu, které však navštívil až v roce 1998 (viz Wikipedia).
Vzpomínku na Ferlinghettiho jsem si půjčil od publicisty a spisovatele sci-fi Jaroslava Veise z doslovu ke knize antologie sci-fi Vesmír je báječné místo pro život (1987):
Sci-fi neposunují vědu jako takovou za jejími novými cíly. Jen upozorňují, že věda je věcí nás všech, ať chceme nebo ne. Rozšiřují svět, v němž žijeme, za hranice naší planety do vesmíru. A vůbec přitom nejde o to, zda někdy budeme ke hvězdám skutečně putovat či zda lidstvo osídlí Mars. To podstatné je, že se považujeme nejen za součást údolí, v němž jsme se narodili a za obyvatele Země, na jejímž povrchu žijeme, ale že se také cítíme být součástí vesmíru, se všemi jeho krásami, záhadami, nástrahami i nebezpečím. Vesmíru, který je naším světem, jak jednou krásně řekl dr. Jiří Grygar.
„A svět je báječné místo k narození, jestli vám nevadí, že štěstí vždycky není tak velký požitek, jestli vám nevadí, že si tu a tam šeredně spálíte prsty, zrovna když je všechno tak prima.” Ta slova jsem si vypůjčil od Lawrence Ferlinghettiho.
Grygar je vědec a Ferlinghetti básník. A přitom oba mluví o tomtéž a oba mají pravdu. Jaroslav Veis
Dodejme, že první kniha dr. Jiřího Grygara se jmenuje Vesmír je náš svět.
Zdeněk Eddy Soldát