Listopad: Předposlední měsíc v roce nabídne mimo jiné i podívanou na meteorický roj Leonidy
Za dveřmi už netrpělivě přešlapuje Paní Zima a chystá se převzít vládu nad krajinou. Jak už to tak na sklonku podzimu bývá, nad hlavami se nám po soumraku střídá neprostupná mlha s obrazem temné oblohy poseté hvězdami. A když se opravdu vyjasní, rozhodně stojí za to zvednout hlavu. Našim zrakům se současně představují souhvězdí tří ročních období.
PLANETY PO SETMĚNÍ
Venuše. Stále po západu Slunce nízko nad jihozápadem.
Jupiter a Saturn. Jsou k vidění jako jasné objekty nad jihozápadem v souhvězdí Kozoroha.
Uran. Spatříte ho na jihovýchodě v souhvězdí Berana a nachází se nejblíže k Zemi: 2,79 miliardy km.
MĚSÍC. Úplněk nastane v pátek 19. listopadu. V přízemí (nejblíže k Zemi) se ocitl v neděli 7. listopadu (363 301 km), v odzemí (nejdále od Země) bude
v neděli 21. listopadu (405 491 km).
SLUNCE. V pondělí 22. listopadu vstupuje do znamení Střelce.
Délka dne: V listopadu se dny zkrátí o 1 hodinu a 22 minut.
Leonidy
Jedná se o jeden z nejvýraznějších a nejčastěji pozorovaných jevů, který je spojený s mateřskou kometou Tempel-Tuttle. Vyletují ze severu a jejich nejvyšší aktivita připadá na čtvrtek 18. listopadu.
Listopadová jubilea
Pátek 26. listopadu. Uplyne 10 let od startu sondy Mars s vozítkem Curiosity pro výzkum povrchu rudé planety. Na Marsu úspěšně přistálo 6. srpna 2012. Od té chvíle poslalo na Zemi celou řadu důležitých údajů a kvalitních fotografií.
Sobota 27. listopadu. Před 320 lety založil švédský astronom Anders Celsius (1701 – 1744) v Uppsale první hvězdárnu v zemi. Coby významný fyzik
a matematik sestavil v roce 1742 svou slavnou teplotní stupnici. V expedici na jižní polokouli postupným měřením dokázal, že je Země na pólech zploštěná. Dnes víme, že tomu tak je z důvodu rotace Země o 21 kilometrů na každém pólu. Anders Celsius se mimo jiné zabýval polárními zářemi, magnetickým polem Země a určováním jasností hvězd.
Zdeněk Soldát
Citát:
„Jediným způsobem, jak zjistit meze možného, je odvážit se aspoň malý kousek za hranice nemožného.”
Arthur. C. Clarke (1917 – 2008), britský autor sci-fi, který žil na Srí Lance a spolupracoval s NASA.
Napsal přes 50 knih a navrhl systém radaru.