Květen: Jarem vonící noci vyzdobí meteorický roj Éta Aquaridy i další superúplněk
Přelom dubna a května prozatím zůstává bojištěm, kde po setmění stále urputně válčí neoblomný chlad s teplým a voňavým dotekem jara. A obloha? Ta je k tomu vpravdě lhostejná. Když zrovna nad hlavami snílků a milovníků nočních toulek odhodí roucho z mraků, umí tak jako vždy okouzlit a nadchnout. Tradiční pohled na květnovou oblohu znovu ochotně připravil pro web táborské hvězdárny Zdeněk Soldát ze sezimoústecké Hvězdárny Františka Pešty.
POZOROVÁNÍ PLANET
Merkur. Je nízko nad severozápadem a zahlédnout se dá vzácně do pondělí 17. května.
Mars. Spatříte ho jako nápadný červený objekt nad jihozápadem v souhvězdí Blíženců.
Jupiter, Saturn. Ranní souputníci nízko nad jihovýchodním obzorem před východem Slunce.
Venuše. Nízko nad obzorem ještě za soumraku.
MĚSÍC
Poslední čtvrť. V pondělí 3. května v noci nad východem. Nov. V úterý 11. května, nachází se mezi Sluncem a Zemí. První čtvrť: Ve středu 19. května nad jihozápadem. Úplněk: Ve středu 26. května. Nejvhodnější doba k pozorování Měsíce je ovšem mimo úplněk.
Nejdále od Země se Měsíc ocitne v úterý 11. května (406 514 km). Střední vzdálenost činí 384 000 kilometrů a paprsek světla tedy dorazí k Zemi za pouhé 1,3 sekundy. Nejblíže se Měsíc k Zemi přiblíží ve středu 26. května (357 314 km). K pozorování se tak opět nabízí takzvaný superúplněk, kdy se Měsíc na obloze jeví větší než obvykle.
SLUNCE
Ve čtvrtek 20. května vstupuje do znamení Blíženců.
ÚKAZY
Ve čtvrtek 6. května nastane maximum aktivity meteorického roje Éta Aquaridy v souhvězdí Vodnáře. Meteory vylétají od západu. Roj meteorů je proud částic, obvykle o velikosti písku až po větší kameny, které kometa při zahřátí povrchu v blízkosti Slunce ztrácí. Aquaridy souvisí se známou kometu Halley, která v roce 2023 dosáhne opačného konce své dráhy, ale materiál je rozprostřený po celé její dráze. A právě když se dráha Země křižuje s dráhou roje, pozorujeme na obloze takzvané „padající hvězdy“: meteoroidy. Průlet Země koridorem roje trvá přes měsíc.
A kdože to byl Aquarius (Vodnář)? Klečící muž vylévající z vědra vodu. Například v řecké mytologii představoval boha Dia, který lije na hříšné lidstvo proudy vody, aby ho potrestal. Lidé předtím bývali šťastní a dobří a na Zemi vládlo věčné jaro čili zlatý věk. Poté se dostavil stříbrný věk, Diem rozdělený na roční období, a lidé museli snášet střídání horka a zimy. A nakonec přišel věk bronzový a železný, v němž jsou dodnes mnozí lidé zlí a sobečtí, bez ctnosti, úcty a dobroty. Tehdejší civilizace však spojovaly souhvězdí Vodnáře s vodou, záplavami, dešti, vínem a mořem.
Délka dne a noci:
V květnu se den prodlouží o dalších 1 hodinu a 21 minut.