Duben: S Měsícem v superúplňku prožijí nejen snílci lásku na první pohled

V krajině i člověčí mysli se přítulně uvelebilo jaro. O požehnaných velikonočních svátcích sice svedlo urputný boj s posledními záchvěvy zimy, už brzy se ale chopí vlády zcela nezdolně. A společně s podmanivou noční oblohou – tak nádhernou v kterémkoliv období – namíchá s pokorou voňavý lektvar, který očaruje duše všech snílků a romantiků. Jeho výraznou ingrediencí bude především na konci dubna i pohled na měsíční superúplněk.   

POZOROVÁNÍ  PLANET

Mars. Vidět je jako nápadný červený objekt nad jihozápadem v souhvězdí Býka.
Jupiter a Saturn. Najdeme je ráno před východem Slunce nízko nad jihovýchodním obzorem.

SLUNCE

V pondělí 19. dubna ve 22.33 hodin vstupuje do znamení Býka.

MĚSÍC                                                                                                                                                                   

Poslední čtvrť: v neděli 4. dubna nad východem.
Nov: v pondělí 12. dubna. Nachází se mezi Sluncem a Zemí. Za jasného počasí jsou nejlepší podmínky pro sledování oblohy.
První čtvrť: v úterý 20. dubna nad jihozápadem.
Úplněk: v úterý 27. dubna. Na Měsíci je krajina zalitá Sluncem, kde vynikají jen světlé paprsky po dopadu meteoritů. Nejvhodnější doba k pozorování Měsíce je ale mimo úplněk; bočním svitem Slunce vyniká v menším dalekohledu nádherná plastika měsíční krajiny, podobně jako stíny v přírodě na Zemi.
Nejdále od Země (v odzemí) bude Měsíc ve středu 14. dubna (406 139 km), nejblíže k Zemi (v přízemí) se ocitne v úterý 27. dubna (357 373 km). A to je nabídka k pozorování takzvaného superúplňku, a to i pouhým okem. Měsíc se na obloze jeví větší, než jak ho známe, a na své eliptické dráze v přízemí se sejde s okamžikem úplňku. Pokud je poblíž úplňku, superúplněk bývá na obloze v různých velikostech. Nemá to ovšem nic společného s Měsícem u obzoru, kde je vlivem lomu paprsků skrze ovzduší větší vždy. Naopak v odzemí může mít i menší průměr. Všechno závisí na jeho dráze, neboť ta není kruhová. Oběh Měsíce je v tomto ohledu úžasný – má až sedm pohybů kolem Země. Lidově bych si dovolil říci, že je to láska na první pohled.

ÚKAZY

Vesta. Římská bohyně, ochránkyně ctnosti, čistoty a domácího krbu. Ochraňovala i obec a stát, jakoby představující velkou rodinu. Ve starém Římě Vesta neměla sochu, bohyni však představoval posvátný oheň, který nikdy neměl vyhasnout.
 Vesta je čtvrtou největší planetkou v oblasti mezi Marsem a Jupiterem o průměru 525 kilometrů. V březnu a v dubnu se pohybuje od spodní hrany souhvězdí Lva k jeho středu. Jasnou božskou slečnu Vestu lze pozorovat i pouhým triedrem 10x50.

Délka dne a noci:

V dubnu se den prodlouží o báječnou 1 hodinu a 48 minut.

První kapitoly jara:
Přehnal se déšť a omyl duše lidí.
Všude se bláto lepí na střevíce
a chladný větřík s vůní vlhké oranice
po chřípích dráždivě slídí…
…Jaro! Ty jasné tajemství!
Magie svatá!
Vždyť člověk zapomíná sám, že je!
Slavím tě z celé duše …!

               Wen I-Tuo (1899 – 1946), Opadalé květy

Pranostika (24. dubna): Před svatým Jiřím sucho, po něm mokro.