Červnové významné události v oblasti kosmonautiky a astronomie
Připomeňme si některé zajímavé události, které se zapsaly do historie astronomie a kosmonautiky
v červnových dnech.
2. června 1966
První měkké přistání sondy Spojených států amerických (Surveyor 1) na povrchu Měsíce.
3. června 1965
Start kosmické lodi Gemini 4. Během jeího letu se uskutečnil první výstup Američana do volného kosmu.
Ed White na laně dlouhém 7,5 metru strávil v prostoru 22 minut místo plánovaných 14 minut.
4. června 1895
V tento den se narodil Josef Klepešta, významný český astronom a astrofotograf, jenž se stal spoluzakladatelem České astronomické společnosti. Proslavil se zejména svou fotografií Galaxie v Andromedě a výrazného bolidu, který zachytil v noci z 12. na 13. září 1923 nad Ondřejovem. Po Josefu Klepeštovi byla pojmenována planetka (3978) Klepešta, kterou v roce 1973 objevila Zdeňka Vávrová na hvězdárně Kleť.
11. června 2004
Sonda Cassini, která na svou misi odstartovala 15. října roku 1997, prolétla pouze 2068 kilometrů od měsíce Phoebe u Saturnu.
26. června 1730
Narodil se Charles Messier, významný francouzský astronom žijící v 18. Století a tvůrce katalogu mlhových vesmírných objektů. Messierův catalog je astronomickým katalogem objektů hlubokého vesmíru (hvězdokup, mlhovin a galaxií). Obsahuje 110 objektů, které se označují M1 až M110 a jsou pozorovatelné ze severní polokoule převážně malými dalekohledy. Původním účelem katalogu bylo upozornit na objekty na pohled zaměnitelné s kometami. Když v roce 1758 hledal Messier Halleyovu kometu, nalezl na obloze skvrnu podobnou kometě. Nejprve si myslel, že objevil další kometu. Během několika dní ale zjistil, že se skvrna nepohybuje, a proto změřil její souřadnice. Touto skvrnou byla Krabí mlhovina (M1). Její objev přiměl Messiera k soustavnému hledání nových komet pomocí dalekohledu a přivedl ho na myšlenku vytvořit seznamu objektů, které by mohly astronomy při hledání komet zmást. Hlavním Messierovým zájmem však zůstalo hledání komet, a tak v jeho katalogu chybí mnoho dalších jasných objektů. Na jejich doplnění se zaměřil Patrick Moore a sestavil tak Caldwellův katalog, který obsahuje i objekty viditelné z jižní polokoule. Objekty do Messierova katalogu byly přidávány postupně. První vydání katalogu z roku 1771 obsahovalo 45 objektů, druhé vydání o devět let později zahrnovalo 68 objektů a v dodatku další dva nově nalezené objekty,
a třetí vydání katalogu z roku 1781 už registrovalo 103 objekty. Počtu 110 objektů dosáhl katalog až ve 20. století.
16. června 1963
V úterý 16. června uplyne 57 let od letu první ženy do vesmíru. Byla jí Valentina Těreškovová, která na lodi Vostok 6 obletěla
při plně automatizovaném letu osmačtyřicetkrát planetu Zemi. Její let trval téměř tři dny, přesně 70 hodin a 50 minut.
Květnový dluh
Vraťme se ještě k významné udáílosti spadající do květnových dnů.
O předposledním květnovém dni roku 1975 byla založena Evropská kosmická agentura (ESA – European Space Agency). Jedná se o mezivládní organizaci pro využití vesmíru, která v současnosti sdružuje 22 členských států včetně České republiky. Sídlem ředitelství této organizace je Paříž, svá centra má však i v dalších evropských destinacích. ESA má přibližně dvě tisícovky zaměstnanců včetně subdodavatelů a zaměstnanců jednotlivých státních kosmických agentur. Jedná se o třetí největší kosmickou agenturu na světě.
Česká republika vyjednávala o svém plném členství v ESA od června 2007 a jejím plnohodnotným členem se stala 12. listopadu 2008.
Postupem času vybudovala Evropská kosmická agentura několik svých středisek a to nejbližší z pohledu Česka leží nedaleko Mnichova. Na základě svých smluv s Roskosmosem vysílá ESA své kosmonauty k vesmírné stanici ISS a vypouštěla také svou loď ATV sloužící k zásobování ISS. Podílí se též na projektech průzkumu planety Země, výzkumech Sluneční soustavy a vědeckých projektech.
Významným aktuálním počinem ESA (ve spolupráci s NASA) s výraznou českou stopou se stal letošní únorový start sondy Solar Orbiter. Ta má po své dlouhé cestě do blízkosti Slunce za úkol pozorovat korónu s velkým rozlišením. Na přípravě sondy, konkrétně na čtyřech z deseti přístrojů, kterými je Solar Orbiter vybavena, se podílelo pět českých týmů.