Červenec na obloze: letní obloha zve k pozorování

Léto, doba prázdnin, jsme víc venku i v přírodě, a tak můžeme obdivovat i letní oblohu nad hlavou… Vzhled oblohy se nám každý měsíc poněkud mění. Některá souhvězdí už zapadla, jiná právě vycházejí. Díváme-li se na tutéž část oblohy ve stejnou hodinu večer po jednom měsíci, tak zjistíme, že je o 30° posunuta k západu.

Máme léto, ale již se nám začíná zkracovat den (za červenec o 61 minut) a krátce po setmění okolo 22 hodiny pořád ještě vidíme typická jarní souhvězdí nad jihozápadem a západem, a vysoko nad východem se společně nasouvají do nadhlavníku souhvězdí letní oblohy s Mléčnou dráhou.

K orientaci na obloze nám stále pomůže „jarní trojúhelník“ nad jihozápadem a západem, který tvoří souhvězdí Lva (nejjasnější hvězda Regulus), Pastýře (nejjasnější hvězda severní oblohy naoranžovělý Arcturus) a Panny (nejjasnější modravá hvězda Spica). Pod ojí Velkého vozu najdeme Honící psy a pod nimi nad Pannou uvidíme matný shluk slabých hvězd - Vlasy Bereniky, kde se nachází severní galaktický pól. Na východ od souhvězdí Pastýře je krásné souhvězdí Severní koruny, pak následuje souhvězdí Herkula s kulovou hvězdokupou M 13. Ve vystupujícím pásu Mléčné dráhy najdeme výrazný „letní trojúhelník“. Jeho vrcholy tvoří tři jasné hvězdy: Deneb v Labuti, Altair v Orlu a Vega v Lyře. Souhvězdí Labutě má tvar kříže, a proto se mu často říká Severní kříž. Na jihu Mléčné dráhy jsou dvě zvířetníková souhvězdí. Na západním kraji je Štír s červeným veleobrem Antarem, ve východní části, kde je Mléčná dráha nejjasnější, leží souhvězdí Střelce. Daleko za hvězdami souhvězdí Střelce leží střed celé Mléčné dráhy (naší Galaxie).

Slunce - dne 23. 7. ve 2:51 hodin SEČ vstupuje do znamení Lva. Dne 6. 7. ve 21 hodin SEČ je Země od Slunce nejdále v tomto roce: 152,1 miliónu km. V průběhu měsíce července se délka dne zkrátí o 61 minut (východ slunce se zkrátí o 33 minut, západ o 28 minut). Polední výška Slunce se sníží o 5° (z 64° na 59°). Azimut západu se sníží z 129° na 120°). Sluneční aktivita je zvýšená.

Viditelnost planet:

Merkur - nepozorovatelný, velmi nízko na večerní obloze nad severozápadem

Venuše - v první polovině měsíce večer nad západním obzorem v souhvězdí Lva, jasnost -4,7 mag se sníží na -4,4 mag, 21. 7. v 0 hodin je stacionární a vydá se retrográdním směrem ke Slunci. Období viditelnosti Venuše tak v červenci rychle skončí.

Mars - na večerní obloze v souhvězdí Lva, v průběhu měsíce postupně klesá k západnímu obzoru, jasnost se sníží z 1,7 mag na 1,8 mag. V červenci pro letošní rok období viditelnosti Marsu na naší obloze definitivně končí.

Jupiter - ráno vysoko nad východním obzorem v souhvězdí Berana, jasnost se zvyšuje z -2,3 mag na -2,4 mag. Pozorovací podmínky se zlepšují. Z hvězdárny můžeme pozorovat kotouček planety a jeho 4 nejjasnější měsíce (Io, Europe, Ganymed, Kallisto).

Saturn - kromě večera po většinu noci v souhvězdí Vodnáře (jasnost se nepatrně zvyšuje z +0,7 na +0,6 mag), planeta kulminuje nad jihem ve výšce okolo 28° nad obzorem, z důvodu blížící se opozice se podmínky k pozorování stále zlepšují.

Uran - ráno  nad východním obzorem v souhvězdí Berana východně od Jupiteru, jasnost je +5,8 mag, je na hranici viditelnosti pouhým okem.

Neptun - ve druhé polovině noci nad východním a jihovýchodním obzorem v souhvězdí Ryb, jasnost +7,9 mag.

 1AU = 1 astronomická jednotka = střední vzdálenost Země od Slunce = 149,597 milionu km)

Kalendář úkazů:

  1. 7. Merkur v horní konjunkci se Sluncem (6 h)

  1. 7. Měsíc v konjunkci s alfa Sco (9 h, Antares 1,03° jižně, Měsíc a Antares 30. 6. a 1. 7. večer nad jižním obzorem)

  2. 7. Venuše v kvazikonjunkci s Marsem (10 h, Venuše 3,6° jihozápadně, planety večer nad západním obzorem spolu s hvězdou Regulus)

  3. 7. Měsíc je ve 12:38 hodin v úplňku

  4. 7. Měsíc v přízemí (23 h, 360 137 km)

  6. 7. Země je nejdále od Slunce (152,1 milionu km)

  7. 7. Měsíc v konjunkci se Saturnem (7 h, Saturn 2,98° severně, Měsíc u Saturnu ve druhé polovině noci ze 6. na 7. 7.)

  7. 7. Venuše dosahuje maximální jasnosti (-4,7 mag)

10. 7. Měsíc je ve 2:47 hodin v poslední čtvrti

11. 7. Měsíc v konjunkci s Jupiterem (21 h, Jupiter 1,18° jižně, Měsíc a Jupiter 12. 7. brzy ráno nad východním obzorem)

14. 7. Měsíc v konjunkci s alfa Tau (Aldebaran 8,20° jižně, Měsíc v blízkosti Aldebaranu ráno nízko nad východním obzorem)

17. 7. Měsíc je v 19:32 hodin v novu

19. 7. Měsíc v konjunkci s Merkurem (11 h, Merkur 2,99° jižně, seskupení Měsíce, Merkuru, Venuše a Marsu 19. až 21. 7. večer nízko nad západoseverozápadním obzorem)

20. 7. Měsíc v odzemí (8 h, 406 307 km)

20. 7. Měsíc v konjunkci s Venuší (15 h, Venuše 6,81° jižně)

21. 7. Měsíc v konjunkci s Marsem (6 h, Mars 2,48° jižně)

22. 7. trpasličí planeta (134 340) Pluto (+14,3 mag) v opozici se Sluncem

23. 7. Slunce vstupuje v 2:51 hodin do znamení Lva

25. 7. Měsíc v konjunkci s alfa Vir (5 hodin, Spica 2,13° jižně, Měsíc u Spiky již 24. a 25. 7. večer nad jihozápadním obzorem)

25. 7. Měsíc je v 23:06 hodin v první čtvrti

27. 7. Merkur v konjunkci s Venuší (Merkur 5,08° severně)

28. 7. Měsíc v konjunkci s alfa Sco (18 h, Antares 0,44° jižně, Měsíc a Antares po setmění večer nad jihem)

Všechny časové údaje jsou uváděny ve SEČ (letní čas SELČ = SEČ + 1 hodina).

 Zajímavé objekty k pozorování:

dvojitá hvězdokupa chí há Persei v souhvězdí Persea

dvojhvězda Izar v souhvězdí Pastýře, Alcor a Mizar v souhvězdí Velké Medvědice

kulová hvězdokupa M3, M53 v souhvězdí Vlasy Bereniky,

kulová hvězdokupa M13 v souhvězdí Herkula

M10, M12, M14 v souhvězdí Hadonoše

M4 v souhvězdí Střelce

M39 v souhvězdí Labutě, M57 a dvojhvězda epsilon Lyrae v souhvězdí Lyry

na obloze můžeme pozorovat i družice Starlink, případně přelet stanice ISS

Další červencové zajímavosti:

1. července 2023 se vydal do kosmu (raketa Falcon 9) dlouho očekávaný vesmírný dalekohled Euclid, který bude zkoumat vzdálený vesmír do vzdálenosti až 10 miliard světelných roků. Cílem je pochopit rozložení galaxií v prostoru a čase a vlivu temné hmoty a energie na rozpínání vesmíru.

1. července 2004 navedena na oběžnou dráhu Saturnu sonda Cassini určená pro výzkum planety Saturn a největšího měsíce Titan (start 15. 10. 1997)

3. července 1969 start raketa N1, druhý neúspěšný start, výbuch rakety ve výšce cca 200 metrů byl největší explozí v historii raketové techniky

4. července 1054 výbuch supernovy a vznik Krabí mlhoviny M1 v souhvězdí Býka

6. července 1938 byl jako desátý objevený Jupiterův měsíček Lysithea na Mount Wilsonu

8. července 2011 poslední let amerického raketoplánu, let STS-135 Atlantis přistál na Zemi 21. 7. 2011

8. července 1695 zemřel Ch. Huygens, nizozemský astronom, zabýval se planetou Saturn a objevil měsíc Titan

8. července 2003 odstartovalo k Marsu v rámci programu MER vozítko Opportunity, které trhá rekordy jak v délce pobytu, tak v ujeté vzdálenosti a stále pracuje

10. července 1910 zemřel J. Galle, německý astronom, objevil planetu Neptun

11. července 1979 zánik orbitální stanice Skylab 1 nad Indickým oceánem (start stanice byl 14. 5. 1973)

13. července 1969 start sondy Luna 15 k Měsíci

14. července 1965 první snímky planety Mars, sonda Mariner 4 poslala 21 snímků

14. července 2009 start soukromé rakety Falcon 1, vyneseny sondy RazakSAT -Malaysia

14. července 2015 první průlet kolem Pluta, sonda New Horizons

15. července 1975 start lodí Apollo 18 a Sojuz 19, první společný let lodí USA a SSSR, úspěšně se spojily na oběžné dráze 17. července nad územím Francie

16. července 1969 start lodi Apollo 11 k Měsíci

16. července 2011 první sonda na oběžné dráze kolem planetky Vesta, americká sonda Dawn

18. července 1980 start první indické rakety SLV-E2 se sondou Rohini

20. července 1969 lunární modul Eagle (mise Apollo 11) přistál na Měsíci v Mare Tranquillitatis, první výstup člověka na Měsíc 21. července 1969 ve 2:56 hodin Neil Armstrong, jako druhý Edwin Aldrin

20. července 1976 první přistání sondy USA na Marsu - Viking 1

24. července 1968 loď Apollo 11 přistála zpět na Zemi

24. července 1950 zahájen provoz na Mys Canaveral, základna pro kosmické lety USA, start první rakety, která byla původně německá V-2

25. července 1984 výstup první ženy do kosmického prostoru - S. Savická (Sojuz T-12/ Saljut 7)

27. července 1999 raketoplán Columbia přistál zpět na Zemi, první žena velitelem kosmické lodi - Eileen Collins (start 23. 7. 1999)

28. července 1964 start sondy Ranger 7 k Měsíci

30. července 1610 objevil Galileo Galilei prstence u planety Saturn

30. července 1950 byla otevřena hvězdárna ve Vsetíně

30. července 1969 průlet sondy Mariner 6 kolem Marsu, pořízeno 24 snímků (start 24. 2. 1969)

31. července 1964 dopad sondy Ranger 7 na Měsíc (Mare Nubium), sonda poslala 4316 snímků

Velikosti hvězd

Těšíme se na Vaší návštěvu Hvězdárny v knihovně, v červnu se přišlo podívat 60 návštěvníků. Děkujeme za Váš zájem.

Zpracoval: Mgr. Václav Vondruš, popularizátor astronomie