Červen: Krása Mléčné dráhy, letní slunovrat i zářivé rande Jupiteru se Saturnem
První z letních měsíců láká na rozkvetlé voňavé louky a přináší lidem nejdelší dny.
Noci jsou v červnu sice krátké, ale teplé, a Mléčná dráha září v plné kráse.
Krátce po setmění okolo 22. hodiny stále ještě vidíme typická jarní souhvězdí nad jihem, nad východem už se ale začínají nasouvat souhvězdí letní oblohy. K orientaci na obloze nám stále poslouží „jarní trojúhelník“ tvořený souhvězdími Lva (jeho nejjasnější hvězdou je Regulus), Pastýře (nejjasnější hvězda severní oblohy naoranžovělý Arcturus) a Panny (nejjasnější modravá hvězda Spica). Pod ojí Velkého vozu spatříme Honicí psy a ještě pod nimi nad Pannou lze vidět matný shluk slabých hvězd Vlasy Bereniky, kde se nachází severní galaktický pól. Na východ od souhvězdí Pastýře nám noční obloha dává na odiv krásné souhvězdí Severní koruny, které následuje souhvězdí Herkula s kulovou hvězdokupou M 13.
Stříbřitý rozeklaný pás Mléčné dráhy se klene od jihu vysoko nad východem a zachází za severním bodem obzoru. V pásu Mléčné dráhy najdeme výrazný
„letní trojúhelník“. Jeho vrcholy tvoří hvězdy Deneb v Labuti, Altair v Orlu a Vega v Lyře. Jsou to první tři hvězdy, které se v létě na večerní obloze objeví. K pohledům na červnovou noční oblohu patří neodmyslitelně zářivý Měsíc. Jeho pozorování, hlavně kolem první čtvrti, skýtá opravdu nádhernou podívanou. Slunce ho totiž v této době osvětluje z boku, takže krátery a další povrchové útvary vrhají do měsíční krajiny stíny. V dalekohledu se tak nabízí prostorový a velmi působivý obraz se všemi detaily. V době měsíčního úplňku, kdy Slunce na povrch svítí kolmo, stíny a plastika povrchu mizí a obraz je plochý. Na druhé straně je ovšem měsíční jas viníkem toho, že ostatní objekty – jindy tak dobře viditelné – ztrácejí na kontrastu.
V červnu se nám v plné kráse předvádějí i planety Saturn a Jupiter. V sobotu 13. června o třetí hodině ranní se setká Měsíc v poslední čtvrti s Marsem. V pátek 19. června za svítání (ve 4.30 hodin) na sebe u východního obzoru strhne pozornost tenounký měsíční srpeček dva dny před novem a u něho Venuše už jako jitřenka, a to blízko hvězdokupy Plejády.
Na jihu Mléčné dráhy si říkají o pozornost dvě zvířetníková souhvězdí. Na západním kraji se sune Štír s červeným veleobrem Antarem, v její nejjasnější východní části leží souhvězdí Střelce. Daleko za jeho hvězdami leží střed celé Mléčné dráhy (naší Galaxie). Souhvězdí Labutě má tvar kříže, a proto se mu často říká Severní kříž.
POZOROVÁNÍ PLANET
Merkur. Počátkem měsíce je viditelný večer poměrně vysoko nad severozápadním obzorem. Od 9. června jeho jasnost klesá a postupně se začíná ztrácet v červáncích na konci občanského soumraku.
Venuše. Na konci měsíce se objevuje ráno nízko nad východním obzorem jako jitřenka.
Mars. Ve druhé polovině noci sídlí na jihovýchodě v souhvězdí Vodnáře. Na konci měsíce přechází do souhvězdí Ryb.
Jupiter, Saturn. Spolu se nacházejí v souhvězdí Střelce a kromě večera jsou pozorovatelné po celou noc. Toto období je z hlediska jejich viditelnosti nejvýraznější a potrvá až do konce srpna. Z hvězdárny můžeme pozorovat kotouček Jupiteru a jeho čtyři nejjasnější měsíce.
Uran. Ve druhé polovině června ho můžeme pozorovat nad východním obzorem v souhvězdí Berana. Jeho jasnost se mírně zvyšuje a je na hranici viditelnosti pouhý okem.
Neptun. Na obloze se začne objevovat od poloviny června, a to ve druhé polovině noci nad jihovýchodním obzorem v souhvězdí Vodnáře.
SLUNCE
V sobotu 20. června ve 23.44 hodin vstoupí Slunce do znamení Raka. Právě nastává letní slunovrat a je nejdelší den a nejkratší noc. Začíná astronomické léto.
MĚSÍC
Jeho úplněk připadl na 5. června. Nejblíže Zemi v takzvaném přízemí se ocitl o dva dny dříve (364 386 km), nejdále od Země bude poslední červnový den (368 991 km).
Délka dne a noci: Zpočátku června přibývá dne o 17 min, ke konci naopak o 5 min ubývá.