Březen: Neúnavný lovec Orion na obloze dohlíží na příchod jara. A není na to sám…

Zimní obloha v březnu stále nabízí za jasného počasí nad jihem nápadná souhvězdí ve tvaru obrovského šestiúhelníku. Jako jeho nejjasnější hvězdy vidíme v kruhu od nadhlavníku Capellu (souhvězdí Vozky), vlevo k východu Castor a Pollux (Blíženci – bratři spojeni nerozlučnou láskou) a pod nimi Prokyon (Malý pes). Nad obzorem září v dalekohledu duhová dvojhvězda Sírius (Velký pes), nejjasnější hvězda celoroční oblohy, která při východu v Egyptě ohlašovala záplavy, toliko drahocenné pro úrodu kolem Nilu. Vpravo na jihu se skví Rigel (Orion) a shůry nad západem oranžový Aldebaran (hlava Býka). Promítá se do hvězdokupy Hyády, skupiny hvězd – původem víl, které vychovaly boha vína Dionýsa.

Nejvýraznější Orion byl v mytologii lovcem a pletichářem. Pro svoji schopnost pohybovat se v moři si dobíral vodní nymfy Plejády. Ty proto uprosily boha Dia, aby je proměnil ve zvířata. Zeus se slitoval, proměnil je v holubice a vzal je na oblohu. I tam jsou však Orionem neustále pronásledovány. Roztomilá skupinka těchto holubic coby bílých hvězd ve tvaru Malého vozu se nachází na ´hřbetě´ souhvězdí Býka. Vypráví o nich jeden z nejlepších českých sci-fi filmů Akce Bororo s Vlastimilem Brodským, Božidarou Turzonovovou a Svatoplukem Matyášem.

U Orionu najdeme nejnápadnější pás tří hvězd, na kterém je zavěšen „meč“ s krásnou takzvanou Velkou mlhovinou M42 viditelnou pouhým okem. Světlo, které vidíme, opustilo tyto objekty již před příchodem Slovanů do našich krajů, tedy před 1600 lety. Obloha tak nabízí jeden z pohledů do minulosti. Ostatně i literatura, filmy, archeologie, historie, prožitý život, vzpomínky i tento text, které právě čtete, už nahlíží do blízkých i dávných časů...

POZOROVÁNÍ PLANET

Mars. Nápadný červený objekt nad jihozápadem v souhvězdí Býka.
Uran. Spatříme ho západně nedaleko od Marsu v souhvězdí Berana.
Ostatní planety jsou v tomto období nepozorovatelné.

SLUNCE

V sobotu 20. března v 10.38 hodin vstupuje do znamení Berana. Nastává jarní rovnodennost. Slunce vychází a zapadá na rovníku kolmo a přechází k nám na severní polokouli. V neděli 21. března o půlnoci přichází kalendářní začátek jara.

MĚSÍC

Poslední čtvrť: v sobotu 6. března nad východem. Nov: v sobotu 13. března, nachází se mezi Sluncem a Zemí. Za jasného počasí je to nejlepší doba pro sledování oblohy. První čtvrť: v neděli 21. března nad jihozápadem. Úplněk: v neděli 28. března. Nejvhodnější doba pro pozorování Měsíce je mimo úplněk, neboť vlivem bočního svitu Slunce vyniká nádherná plastika měsíční krajiny. Nejhorší je však pro sledování oblohy.

Nejblíže k Zemi se Měsíc ocitl v úterý 2. března (365 400 km), nejdále bude ve čtvrtek 18. března (405 285 km).

ÚKAZY NA OBLOZE

Čtvrtek 4. března: Mars v přiblížení s hvězdokupou Plejády po setmění vysoko nad západem.
Pátek 19. března: večerní seskupení Měsíce, Marsu, Aldebaranu a Plejád.
V ideální poloze se v březnu a dubnu nachází Vesta, čtvrtá největší planetka o průměru 525 kilometrů. Původně byla římskou bohyní – ochránkyní ctnosti, čistoty a domácího krbu. Za bezměsíčné noci ji lze pozorovat i pouhým okem v souhvězdí Lva.

Délka dne a noci

V březnu se den prodlouží o další 1 hodinu a 57 minut. V neděli 28. března začíná letní čas, kvůli delším dnům vhodný pro zahrádkáře, turisty atd..

Orion
Byli jsme mladí a nevěřili nikomu,
zemi jsme chtěli vzlétnout k černé obloze,
černé jako noc, až tam, kde zářil Orion.
Jsme mladí, věříme všemu dobrému
a věříme své zemi a na tiché obloze bliká velký Orion.
Budeme mladí a sotva kdy nás
někdo s naší zemí rozpojí. A na dně kosmu
ve věčné síti hvězd bude plát zase věčný Orion.

                                                                                                       …1983

Zdeněk Soldát